Pokémon Go: Dokonalý plán


Byl to dokonalý plán.

Alespoň teoreticky.

Jeho praktické uskutečnění na tom už bylo hůř a vzešlo z něj i jisté poučení. Ovšem byl to dokonalý plán…


S několika přáteli jsme se dohodli, že vyrazíme chytat a zapíchneme to v hospůdce příjemně lokalizované u pokestopu, kde dáme odpočinout naším nohám i hlavám a ještě vyzkoušíme, co dovede předmět lákající pokémony k pokestopu.

Fáze 1. Příprava

Nabily se powerbanky, mobily, tablety, snížil se jas displeje, vypralo se a organizovalo se kdy kdo koho vyzvedne, poněvadž jsme každý nejen z jiného těsta, ale i města. Všechno bylo nakonec dohodnuto, připraveno a koordinace drobností se dala řešit i za pochodu – doslova.

Fáze 2. Realita

Dohodla se sobota. A co čert nechtěl, hra, kterou jsme doposud zkoušeli z neoficiálního zdroje, se rozjela ve velkém.


Mimochodem mohu vás ubezpečit, že přechodem na oficiální verzi neztratíte nic ze svého postupu a všichni vaši Pokémoni vám zůstanou. Naopak obsahuje aktualizaci řešící lepší zabezpečení vašeho účtu.

Pokud ale vlastníte Android 4.1 až 4.3, můžete zkusit neoficiální verzi, ale prozatím zdá se s oním rizikem.


A taky lilo jak z konve. Odložilo se to o dvě hodiny, až nakonec  jeden odvolal, protože má před domem řeku, druhý, že se nestíhá dopravit v rozumný čas.

Jenže byla sobota. To není tragédie, když zbývá ještě neděle. Ani ty servery, co padaly jak slívy, nevadily, když to tak dojímalo mraky.

Fáze 3. Pokepokušení

V neděli nepršelo. Krásně pod mrakem, ani teplo ani zima, zkrátka ideální počasí. Vymodlené počasí.

Vyrážíte z domu, za tři čtvrtě hodiny sraz. Náhle před vámi první pokestop, bác. Restart hry. Zatočilo se, vypadly tři pokébally, pohoda.

Dorazíte na křižovatku a tam Starmie! Jeden pokéball, nic, druhý to samé. Dáte jí z báglu bobule, nad ní srdíčko pomalu velké jak fialová hvězdice sama, vrháte další pokéball, ona je do něj vsáknuta jak ponožka do vysavače, kterou už nestíháte zachránit a mizí v útrobách nejzáhadnějšího místa na světě. Zadržujete dech, brousíte si zuby o sebe, už vám bělá zatnutá pěst a lehce modráte užuž připraveni zařvat své „Jo!“, když si uvědomíte, že pokéball červeně nebliká ani sebou nehází. Jak už víme, hra se zasekla a vyžaduje restart. Opět.

S roztřesenými prsty naťukáte roztřídění Pokémonů podle doby chycení a utřete slzu. Naštěstí se Starmie objevuje znovu a vy opět plní naděje házíte pokébally, mnohem hůř než předtím, ale Starmie se opět ocitá uvnitř, aby se hra znova zasekla.

Fáze 4. Rozladění

A tak jdete dál. Potkáte Zubata, a situace se opakuje. Dojdete na místo setkání s další čtvrtinou party a bác. Co prozatím nepříjemně blblo, se rozhodlo narazit do zdi a rozsekat se, jako dítě (pochopte, mé výrazně mladší já) při nerozumném nápadu sjet na kolečkových bruslích z kopce u baráku. Tak jako ono dítě skončilo na zádech, neschopné popadnout vyražený dech, aby pak z plna hrdla zařvalo, tak rázně a neúprosně se skácely k zemi naděje a jejich bezhlesně otevřeným ústům jsme pak my sami osobně nadabovali, co mají vlastně řvát. A to by už bylo nepublikovatelné.

Screenshot_2016-07-18_04-21-55Skupina se rozpadla dřív, než se sešla. Servery, před dnem a půl stabilizované do míry, kdy se daly přirovnat k padajícím hvězdám, a dokonce se přání, která jste si v duchu říkali („Najeď znova a funguj!“), plnila, nabraly ve svých pádech kadenci krupobití. Zanedlouho už nebylo možné ani se procházet a nabírat si metry pro inkubaci vajíček, zatímco s bolavou duší míjíte skvosty pokémoní říše. Zkrátka konec.

Fáze 5. Z nouze ctnost

Co se mohlo sejít, se nakonec v hospůdce sešlo. Tři podivíni s pivy před sebou a s mobily a tabletem v ruce, marně se pokoušející čas od času přihlásit.

Ani si nevzpomínám, kdy jsem se naposled opila tak rychle a s takovou chutí.

Holt tahle neděle nebyla tak dobrý nápad jít něco chytat.

Poučení: když nejde chytit Pokémon, servery jsou prakticky v čudu.

Snad se ty pády opět omezí na takové, co plní naše přání.

(Visited 46 times, 1 visits today)
0.00 avg. rating (0% score) - 0 votes

O Calime.CZ

Narozena r. 1992. Během dětství a dospívání jsem navštěvovala Sborové studio Permoník a v mezičase se věnovala různým tvůrčím činnostem. Na gymplu jsem se zúčastnila několika literárních i výtvarných soutěží, mám za sebou pár recitací, spoustu sborových i sólových vystoupení. Jsem také majitelkou pianina, na které ale hraju naprosto mizerně. A mimo to mám chlupatou mňoukající mourovatou spolubydlící a prakticky pořád mě tajně pozorují hnědé kavalíří oči. Mým hlavním projektem je fantasy Ztracené příběhy, jehož první kapitolu na tomto webu zveřejňuji a také přidružené záležitosti. Věnuju se 2D počítačové grafice do plánované hry z universa ZP, občas si skládám krátké skladby v Musescore 2 a samozřejmě psaní.

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *